Jednou z věcí, která v současné době naši zemi trápí, je bezesporu krize bydlení. Co toto slovní spojení ale znamená? Jednoduše řečeno, dovolit si bydlet, ať už ve vlastním či v nájmu, je čím dál těžší, především kvůli rostoucím cenám. To samozřejmě zvyšuje počet bezdomovců, což rozhodně není ideální, neboť to vede k dalším problémům. Pokud se ale toho chceme zbavit, je potřeba se podívat, kde má tento problém příčinu. Faktorů, které jej způsobují, je totiž hned několik.
Tím prvním je to, že plocha pro stavbu nových obytných zařízení, ať už rodinných či bytových domů, se neustále zmenšuje. Ať se nám to líbí, nebo ne, nemůžeme si zastavit republiku, a zvláště ne úrodnou ornou půdu, které je už tak pomálu. Jistě, potravinové soběstačnosti dosáhnout nemůžeme, avšak měli bychom mít alespoň část produkce vlastní. Jak však diktují zákony trhu, čím vzácnější a žádanější nějaká komodita je, tím roste její cena.
Dále je to fakt, že postavit si nový dům je administrativně čím dál náročnější. Potřebujeme celou řadu povolení, která není snadné získat, a snadno se může stát, že nám bude některé z nich zamítnuto. To samozřejmě také limituje výstavbu, a tedy i nová bydlení. Když k tomu přidáme fakt, že počet lidí v naší republice neustále roste, je jasné, proč to způsobuje takové potíže.
Opomenout však nesmíme ani ekonomickou situaci lidí v průběhu posledních několika let, způsobenou pandemií covidu a válkou na Ukrajině. V jejím důsledku mají lidé méně peněz než dříve, a tedy i nižší kupní sílu. Spolu s prudce rostoucí inflací to pak znamená, že mnoho z nich stěží vyjde, natož aby si našetřilo na nové bydlení.
Je tu však i naše mentalita bydlení „ve vlastním“. Jednoduše řečeno, neradi bydlíme v nájmu. Máme zkrátka rádi „své jisté“. To však znamená, že za bydlení dáme mnohem více peněz, než kdybychom jen platili nájem. Je tedy jasné, že je tu celá řada problémů. Většina z nich však bohužel v současné době nemá v podstatě žádné řešení.
